Ohlédnutí za rokem 2010 - prosinec

A zas je tu zima. Tentokrát zima bílá a kluzká... a i když zimu obecně vzato nenávidím, nějak mi ta letošní nevadí. Největším hitem prosince jsou klávesy, které Ježíšek naježil Ladě. Děti je milují... a my, rodiče, vlastně taky. Narozdíl od dětských piánek mají jeden úžasný čudlík - čudlík na ovládání hlasitosti a ten se v naší hlučné rodině fakt hodí, zvlášť když my, rodičové, milujeme ticho.

Asi bych sem tedy měla dát nějakou jejich fotku... ale já jsem nějak líná fotit. Můj milovaný Lumík totiž pomalu odumírá. Od té doby, co si ho začal půjčovat i Zbyněk (a místo do spešl brašny na foťák ho dává, kam se mu zrovna vejde), mi nějak přeskakuje můj oblíbený program (manuál) a v poslední době má taky Lumík problémy při rozpoznávání paměťových karet... takže focení probíhá tak, že buď fotím, nebo stojím a nadávám :o/ No a vypadá to, že se místo focení brzy budu moct jít tak akorát klouzat :o/

Ohlédnutí za rokem 2010 - září

Září - opět začala škola. A s ní školní výlety. Například do Německa do Legolandu. No... já vím moc dobře, proč jsem s holkama nejela, na tohle tedy nemám žaludek. Zvlášť od té doby, co jsem čirým omylem v televizi viděla Nezvratný osud 3 Ale jinak zas abych tu nebyla jako úplný zbabělec, v létě cestou od moře jsme se stavovali v Bayern parku a v něm jsem zatla zuby a na některé atrakce s dětmi šla...

Ohlédnutí za rokem 2010 - srpen

A protože červencem prázdniny nekončí, tak ještě letní pokračování. Tak toto jsem zas pro změnu já - splnila jsem si sen a konečně jsem se svezla na kolotoči v Saint Tropez :o) V předchozích letech se mi to nikdy nepoštěstilo, Zbyňkovi se jízdné zdálo zbytečně drahé a co by člověk neudělal pro klid v rodině, že ano... ale tentokrát jsem se svezla společně s dětmi a nelitovala jsem :o))) Celý ten úžasný kolotoč mám na starší fotce tady.




Na další srpnové fotce je Hynek na koňském táboře coby indiánský náčelník Růžový vichr. No, na mne nekoukejte, to on si vybral oblečení, ze kterého chtěl indiánskou masku vyrobit :o/

Červenec 2009 (den 182-212)

1.-31.7.2009

No jo, já vím, je už polovina září... Dobře, tak tedy Projekt 365 pojmu spíš jako Projekt 12, jinak bych se asi vůbec nehnula z místa

Červenec, to jsou prázdniny. Holky byly na skautském táboře - byly nadšené, líbilo se jim tam... nicméně Verča mi oznámila, že příští rok nepojede. V polovině tábora je totiž vedoucí přinutili vyprat si svoje prádlo a dokonce museli večer držet hlídky No jo, holka neví, že když už jsem nastoupila do normálního zaměstnání, tak přes léto na tábory prostě jezdit bude. Nechce se Skautem, pojede s Pionýrem, konečně, mně je to jedno, může si demokraticky vybrat

Největší červencový zážitek byla pro mne rodinná dovolená u moře. Pravda, dovolená byla pouze na týden, z toho celkem 4 dny na cestu tam a zpátky... ale i tak stála za to. Zbyněk nás vzal do Francie, na mé oblíbené místo nedaleko Saint Tropez, kam jsme jezdívali v dobách bez dětí. Dokonce se mi podařil i kousek téměř nevídaný - přinutila jsem Zbyňka zaplatit kemp, takže jsme s dětmi nespali pod širákem na místech pro kempování zakázaných (jako jsme dělávali za bezdětna). Nicméně tady jeho ochota pustit peníz končila, takže třeba když děti na pláži zmoženy horkem chtěly zmrzlinu, tak Zbyněk z obchodu přinesl litr mléka - je taky chlazené a vyjde levněji

Fotku do Projektu jsem vybrala z kolotoče v Saint Tropez. Učaroval mi už kdysi, i když tehdy jsem se na něj nedostala (ono v zahraničí mívá peníze pod palcem Zbyněk - daň za to, že nejsem ochotna se s kýmkoli cizím bavit prakticky ani česky, natož v cizím jazyce). Letos jsem se na něj taky nedostala... Zbyněk by mi sice jízdu zaplatil, když už jsem ho přinutila zaplatit ji dětem... ale tvářil se divně, tak jsem nakonec nešla. No, není se co divit - v návalu dobré nálady totiž dětem nasliboval zmrzlinové poháry... a pak chodil od kavárny k restauraci a všude čučel do menu a snažil se sám sebe přesvědčit, že 10 euro za pohár přeci nemůže nikdo myslet vážně (Když už děti kvílely, že bez zmrzliny co nevidět zemřou hlady a vedrem a Zbyněk stále hledal a hledal nějakou cukrárnu, kde poháry dávají nejlépe zadarmo, zatáhla jsem je na výbornou kopečkovou zmrzlinu... už ani nevím, v jaké ceně... ale cena byla přijatelná, kopečky obrovské a zmrzlina výborná).



Ten samý kolotoč, jak jsem ho vyfotila před lety... když jsem ještě mívala Practiku a nebyla líná vláčet s sebou stativ...

Červen 2009 - 1. týden (den 152-158)

1.-7. června 2009
1.6. = MDD. MDD = akce pro děti. Spousta akcí pro děti, před termínem, v termínu i po termínu. Obří bubliny patřily mezi ty, ze kterých byly děti hodně nadšené :o)


Víkendový výlet na Sněžku. Zbyněk s dětmi, já jsem (jak jinak) byla v práci (ááá, a když jsem tak na fotkách viděla to odporný studený počasí se zbytky sněhu, tak mi to ani trochu nevadilo).

Čtvrtek 30. dubna 2009 (den 120)

Samozřejmě, že dneska na mém blogu nemohou chybět čarodějnice... i se svým kocourem...

Pondělí 20. dubna 2009 (den 110)

Zbyněk si zavzpomínal na své dětství a koupil Verče rubikostku. A hned jí také předvedl, jak se skládá ]:o>

Středa 8. dubna 2009 (den 98)

Se Zbyňkem jsme byli v Tescu a já si všimla krásné růžové koloběžky. Jasně, hned jsem se vzpomněla na Hynka, který kolobrdnu jednak potřebuje a jednak růžovou miluje. Zmínila jsem se před Zbyňkem a ten se zděsil: "Přeci z něho nebudeš dělat ženskou! Koupíme mu modrou." Pokrčila jsem rameny, konečně, Hynek by si sice určitě vybral růžovou, ale z modré bude taky nadšen. Tak jsem jenom Zbyňka upozornila, že ta modrá je sice stejná, ale prakticky dvojnásob drahá a škodolibě sledovala Zbyňkův vnitřní boj, který se mu zračil ve tváři. Představa, že jeho syn si to bude po ulici drandit na růžové koloběžce, mu rvala srdce. Neméně mu ho ovšem rvala i představa, jak do rodiny zbytečně vrazí tři stovky, které by přeci mohl krásně a smysluplně utratit pro firmu. Verdikt byl jasný: "Nóó... ona se ta růžová stejně brzy omlátí... tak mu ji vem." A to v tu chvíli ještě netušil, že už někdy před týdnem si Hynek svoji žlutou helmu vyměnil s Verčou za její růžovou




A ještě mimo téma blogu bych se vrátila ke včerejšímu záznamu o řádění Radka Hulána na Ženě-in. Takže souhrnné info a vývoj situce:
http://webdev.blog.lupa.cz/2009/04/08/zena-in-aneb-jak-se-to-nema-delat/
http://myhulan.info/index.php?title=%C5%BDENA-IN.cz

Neděle 15. března 2009 (den 74)

Víte, jak lze prožít klidný víkend? Jednoduše - holčičky je třeba vyštvat se skautem na výlet... a Hynečkovi pak už jenom stačí sundat kolejiště, obslouží se sám ;o)

Ani nevím, jestli jsem se vůbec zmiňovala, že i Lady se vetřela mezi světlušky. Verča jí jednou vzala s sebou na čumendu... no a Lady byla nadšená a už se z té zábavy nedala vyšťuchat. Jenom nevím, jestli má smysl se jí na něco ptát, ptž mít info jenom od Lady a neupřesněné Verčou, asi bych jí nikam nepouštěla ;o)

- Chodili jste do lesa?
- Ne.
- Tak kde jste byli? Neříkej, že pořád jenom v chatce...
- V hospodě.
- Aha, vy jste tam šli na oběd.
- Ne, na výlet

Neděle 8. března 2009 (den 67)

Tak, včera byla prvně na bruslích Verča, ode dneška má ty své i Lady... takže její první pokusy o bruslení :o)

Sobota 7. března (den 66)

Verča poprvé od vánoc vytáhla kolečkové brusle a učila se na nich jezdit. Chce, fakt jsem ráda, že za mého dětství měly brusle kolečka čtyři, vždy dvě a dvě naproti sobě A to zítra dostane brusle i Laděnka, od babičky jako dárek k narozeninám.

Středa 28. ledna 2009 (den 28)

Ve školce byla zimní slavnost - tedy představení u příležitosti pololetních rodičovských schůzek. Vzhledem k probíhajícím neštovicím, spálám, angínám a chřipkám byla účast poněkud mizivá :o( Jinak dle Lady z jejich třídy, čítající 28 dětí, přišly do školky toliko 3 zdraví jedinci :oO

Neděle 18. ledna 2009 (den 18)

Zbyněk pustil Hynkovi vláčky. Chápu, pokud mi nebudete věřit, ale Hynek si s nimi vydržel soustředěně hrát přes osm hodin... a ani najíst se nechtěl, maximálně čapnul do ruky krajíc suchého chleba a zase běžel k mašinkám...

Neděle 11. ledna 2009 (den 11)

Ony ty Hynečkovy neštovice mají něco do sebe - například jsou pro mne dost dobrou omluvenkou, abych nemusela s ostatními chodit do hnusného studeného sněhu

Neděle 4. ledna 2009 (den 4)

Zbyněk dneska vysvětlil holkám, jak se hrají šachy. Byl to docela pohodový den - holky ho celý strávily nad šachovnicí, hádaly se u toho jak koně, Zbyněk stál nad nimi a snažil se je usměrňovat, Hyneček měl dobrou vůli přidat se k nim... no a já... já jsem od rána do večera ležela v posteli a četli :o) Tak parádní den se fakt hned tak nevidí :o)

Úterý 11. listopadu 2008 (den 269)

Tak, jako každý rok, i letos byla ve školce podzimní slavnost. Pásmo písniček a tanečků děti proložily několika svatomartinskými pranostikami, na bílém koni přijel Martin se svojí družinou a následovala část slavnosti, na kterou se moje děti nejvíce těšily - lampionový průvod.

Přímo na slavnosti jsem nenahrávala - ze zkušeností vím, že můj foťák coby kamera v těchto podmínkách je spíš nic než moc... ale moji oblíbenou písničku, na kterou se rok co rok těším :o) mi doma zazpíval Hynek... ani jsem ho nemusela moc přemlouvat:



(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pondělí 10. listopadu 2008 (den 268)

Trocha nefalšované radosti - skákání přes kaluže :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 8. listopadu 2008 (den 266)

Prší... a než courat po hřištích, tak si děti radši doma upekly a snědly mufinky...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 25. října 2008 (den 252)

Blíží se zima, lodě musí z vody a houpajdu v loděnici mají děti obzvlášť rády...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Středa 22. října 2008 (den 249)

Že Verča začala chodit do skauta jsem už psala. Vedoucí to vedou opravdu vážně - vždyť už první návštěva klubovny byla stopovaná... klubovnu jsme po šipkách našli, i když do sklepa se mi moc nechtělo. No a dneska jsem si tam splnila bobříka odvahy. Z ničeho nic najednou zhaslo a já šmátrala po stěně (připo... strachy, abych náááááhodou nechytla pavouka) a hledala vypínač. Vypínač jsem nenašla a docela legrace byla, že na první pokus ani dveře :o/ Nicméně vše dopadlo dobře, dveře mi nakonec pod ruku přišly dřív, než pavouk, takže jsem se nakonec na denní světlo přeci jen dostala ;o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)