Ohlédnutí za rokem 2010 - listopad

Kdybyste věděli, jak já se těšila. Strašně hrozně moc jsem se těšila. Na listopadové představení Karla Plíhala. Bylo jasné, že na něj půjdu, i kdybych měla děti přivázat doma k topení (když je nebude mít kdo hlídat) nebo kdybych je měla celý měsíc krmit suchým chlebem (to kdybych byla zrovna bez peněz na lístky). Těšila jsem se. Hrozně moc jsem se těšila... a nakonec jsem stejně nešla, i když peníze jsem čirou náhodou zrovna měla a i hlídání by se našlo. On totiž koncert připadl zrovna na Podzimní slavnost - to je obdobně důležitá akce, jako Zahradní slavnost. Ve školce se sejdou nejenom děti školkové, ale i jejich mladší a starší sourozeni, školkáčci mají nacvičené vystoupení, kuchařky připravené občerstvení, všichni se těší na lampionový průvod a poté dovádění na noční zahradě... Plíhal je Plíhal... ale Podzimní slavnost je Podzimní slavnost ;o)