Ohlédnutí za rokem 2010 - únor

Únor - zima, zima, zima... fuj. Ve stavebnictví je málo práce, Zbyněk má tedy spoustu času pouštět si vláčky. Oceňuje to nejenom hynek, ale nově i zvědavý Elišák.

Čtvrtek 16. dubna 2009 (den 106)

Nevím, čím to je, ale naši skřeti jsou děsně nepořádní. Můžeme je odměňovat za uklizený pokojík, trestat za neuklizený, apelovat na jejich cit pro estetično... a nic. Všude se jenom válí hračky, které nejsou schopni si uklidit. Asi to sem nepatří, když tu mají být fotky, které nás těší... ale leze mi to na nervy :o/

Sobota 28. března 2009 (den 87)

Mašinky, mašinky, mašinky... a zase mašinky...

Neděle 22. března 2009 (den 81)

Je jaro, vylejzají motýli... i motýlí víly... Věřili byste, že s TÍMHLE si hrají moje holčičky?

Pondělí 16. března 2009 (den 75)

Laděnčin nový přírůstek do velké medvědí rodiny:

Neděle 15. března 2009 (den 74)

Víte, jak lze prožít klidný víkend? Jednoduše - holčičky je třeba vyštvat se skautem na výlet... a Hynečkovi pak už jenom stačí sundat kolejiště, obslouží se sám ;o)

Ani nevím, jestli jsem se vůbec zmiňovala, že i Lady se vetřela mezi světlušky. Verča jí jednou vzala s sebou na čumendu... no a Lady byla nadšená a už se z té zábavy nedala vyšťuchat. Jenom nevím, jestli má smysl se jí na něco ptát, ptž mít info jenom od Lady a neupřesněné Verčou, asi bych jí nikam nepouštěla ;o)

- Chodili jste do lesa?
- Ne.
- Tak kde jste byli? Neříkej, že pořád jenom v chatce...
- V hospodě.
- Aha, vy jste tam šli na oběd.
- Ne, na výlet

Neděle 8. února 2009 (den 39)

Nj, co už má člověk fotit, když je od rána do večera v práci

Pátek 6. února 2009 (den 37)

Zajímavé - když jsem někdy v létě po Zbyňkovi chtěla, abychom si udělali výlet do Norimberku do delfinária (ptž Lady má moc ráda delfínky), tak se mu můj nápad nějak nepozdával. A že je to daleko a je to drahé a na co delfínci, když jsme byli ve Vídni za pandami... to fakt holky musí vidět medvědy i delfíny, opravdu jim nestačí jenom pandy?... a bla bla bla a kdesi cosi... no a vida, dneska si tam Zbyněk udělal výlet sám. Ne tedy za delfíny, ale na jakýsi veletrh hraček s modelovou železnicí. Najednou to daleko a drahé nebylo... :o/

Čtvrtek 5. února 2009 (den 36)

Kdysi se mě Verunka ptala, jakým zvířetem bych chtěla být a já odpověděla, že zmijí. Mohla bych si pěkně ležet na sluníčku na prohřátých kamenech a bylo by mi fajn... Od té doby mi Verča s oblibou dává různé hady. Nakreslené, vystříhané nebo i hračky, které získala kdovíodkud... Třeba zrovna tohohle hadíka:

Neděle 1. února 2009 (den 31)

Využila jsem skutečnosti, že je Hynek u našich, a vzala holky do 3D kina na film o dinosaurech. Pokud nepočítám takový nic moc několikaminutový snímek s nic moc nesednoucími brýlemi kdysi v dinoparku, tak to bylo mé první setkání s 3D... a byl to tak úžasný zážitek, že jsem hned holkám slíbila v dohledné době další návštěvu :o) Tentokrát i s Hynkem, na jakousi pohádku, ta by se mu mohla líbit.

Viděli jsme toto:
http://www.imaxpraha.cz/giganti1.asp

A dinosaury už jsem kdysi fotila i tady:
http://lesana-project365.blogspot.com/2008/02/ter-19-nora-foto-4.html


D

Neděle 18. ledna 2009 (den 18)

Zbyněk pustil Hynkovi vláčky. Chápu, pokud mi nebudete věřit, ale Hynek si s nimi vydržel soustředěně hrát přes osm hodin... a ani najíst se nechtěl, maximálně čapnul do ruky krajíc suchého chleba a zase běžel k mašinkám...

Sobota 10. ledna 2009 (den 10)

Tak teď ani nevím, jestli si tu mašinku u nás v posteli zapomněl Hynek, který s ní taktéž rád spí, anebo jestli si ji na spaní přinesl Zbyněk... u něj člověk nikdy neví...

Pondělí 29. prosince 2008 (den 319)

Včera se slavily Vánoce u Zbyňkových rodičů. Dárečků jsme si odnesly spousty, ale nejvíc nadšený byl Hynek - z velké mašinky, která sama jezdí a houká. Zamiloval si ji na první pohled, dokonce některé své další dárky rozdal holkám, protože na co mu jsou, když má mašinku... svatosvatě slíbil, že si ji bude každý večer uklízet, aby se mu nikde neválela... netušila jsem ovšem, že si ji hodlá uklízet k sobě do postele ;o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 6. prosince 2008 (den 294)

"Hynečku, copak by sis přál od Ježíška?" - "Koleje a masinky... hóóóódně a hóóódně..."
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 20. září 2008 (den 217)

Verunka miluje medvědy obecně a pandy zejména... ale to už jsem určitě musela někdy psát... Tyhle dvě si vyrobila v družině.
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Středa 20. srpna 2008 (den 187)

"Mamí, spinkat. Psiklejt." - "Hynečku, nejdřív si ukliď koleje do bedýnky, pak si vlez do postýlky a já tě přikreju." - "Neci."
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 14. srpna 2008 (den 181)

Písečná bouře... aneb Proč je tak lehké venku ztrácet hračky...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pondělí 21. července 2008 (den 157)

Ačkoli v tomto týdnu hodlám značnou část doby pročíst, přesto mě čeká i trocha nenáročné zábavy - ano, s ohledem na to, že pobyt pořádá jedna moje kamarádka speciálně pro rodiče s malými dětmi. Tak třeba zrovna dneska jsme hledali ztracený poklad lesních skřítků. Našli jsme ho... i ty skřítky jsme si nakonec vyrobili :o)

Na spodním obrázku jsou skřítci mých dětí - oranžový je Hynkův, prostřední Lady a ten největší Verunky.
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 10. července 2008 (den 146)

Na FFF jsem četla stížnosti, že kolikrát není za celý den nic kloudného, co by se dalo zvěčnit, tak se fotí blbosti, jen aby něco v projektu bylo. No... popravdě, mně zrovna tohle vyhovuje :o) Vždyť už jenom fakt, že mi náměty nelezou samy před objektiv a já se musím zamyslet nad tím, CO by se asi tak dalo vyfotit, bych řekla, že trénuje můj postřeh k situacím, které mi naopak přijdou zajímavé. I když tedy pravda, nikdy bych si netroufla tvrdit, že tenhle zajíček je vrcholem umění ;o)

MMCH děti byly z vajíček natolik nadšené, že bez remcání uklidily všechny svoje krámy po celém bytě včetně vyluxování dětského pokoje, jen abych ho už vytáhla z nákupní tašky :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Neděle 22. června 2008 (den 128)

Objevila jsem na netu Červeného trpaslíka. Kdysi jsem se na něj koukala v televizi a uteklo mi pár dílů... asi tak 48... nebo 49... nebo tak nějak... Já prostě nejsem schopna si zapamatovat, kdy co dávaj a hlavně mi dělá problém si včas vzpomenout a pustit televizi... Takže teď využívám příležitost a všech 52 epizod bych si ráda v klidu prohlédla :o)

Zbyněk ze mne rozhodně nadšený není, od první chvíle se tváří tak nějak všelijak :o/ a ve dvě hodiny v noci na dnešek z toho byla málem rodinná krize :o/

To bylo tak. Já si hezky pouštěla jeden díl za druhým, Zbyněk si zas prolejzal stránky o modelové železnici a hezky potichu si slintal nad mašinkami, které by si rád pořídil do sbírky, když v tom se ozve Holly: "Tři miliony let letíme vesmírem a zjistili jsme spoustu věcí: nejvyšší formou života je člověk a nejnižší formou života je člověk, který si hraje s vláčky."

Každý by jistě ocenil, že (vzhledem ke všem okolnostem, viz třeba tady nebo tady) jsem se víceméně skoro udržela a ani se moc nesmála... ale přesto se mne Zbyněk snažil zmlátit a mám přísný zákaz "tu blbost" sledovat v jeho přítomnosti :o/
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)