Samozřejmě, že dneska na mém blogu nemohou chybět čarodějnice... i se svým kocourem...

Pondělí 22. prosince 2008 (den 312)
Dneska opět proběhla "akce Kadeřnice"... ale fotku sem dám kaprů. Plavou si u našich ve vaně a dětem se strašně líbili. Hynečka jsem dokonce v poslední chvíli tahala z okraje vany, protože se svlékl a hodlal si jít ke kaprům zaplavat...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)
Středa 3. prosince 2008 (den 291)
Neděle 24. srpna 2008 (den 190)
Opět Horní Dubenky, foto z kostela. Všechno už jsem napsala loni, vcelku ke svému staršímu článku nemám co dodat. Snad jen, že ostružiny nějak moc nebyly ani letos :o/
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)
Sepsala Lesana dne 24.8.08 0 komentářů
Čtvrtek 10. července 2008 (den 146)
Na FFF jsem četla stížnosti, že kolikrát není za celý den nic kloudného, co by se dalo zvěčnit, tak se fotí blbosti, jen aby něco v projektu bylo. No... popravdě, mně zrovna tohle vyhovuje :o) Vždyť už jenom fakt, že mi náměty nelezou samy před objektiv a já se musím zamyslet nad tím, CO by se asi tak dalo vyfotit, bych řekla, že trénuje můj postřeh k situacím, které mi naopak přijdou zajímavé. I když tedy pravda, nikdy bych si netroufla tvrdit, že tenhle zajíček je vrcholem umění ;o)
MMCH děti byly z vajíček natolik nadšené, že bez remcání uklidily všechny svoje krámy po celém bytě včetně vyluxování dětského pokoje, jen abych ho už vytáhla z nákupní tašky :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)
Středa 11. června 2008 (den 117)
Pátek 18. dubna 2008 (den 63)
Zbyněk odjížděl brzy ráno kamsi pryč, takže ranní rozvoz dětí do školy a školky byl na mně. Zvládla jsem to, byť s odřenýma ušima - Verču jsem převedla přes všechny silnice a poslední kus cesty jsem ji nechala utíkat samotnou, aby ji mladší sourozenci zbytečně nezdržovaly svými pomalými nožkami... přiběhla tak akorát na poslední chvíli.
Snímek je z druhé části ranní cesty - z autobusu, ve kterém jsem Ladu vezla do školky. Lada využila zamžených oken ke kreslení prstem (no, dle potřeby si sklo dodýchávala) a Hynkovi se malůvky moc líbily. Zvlášť když se s ním radila, co má kreslit.
"Hynečku, chceš nakreslit álavjů?" zeptala se Lady. "Jo," odpověděl Hynek. Lada vytvořila srdíčko. "Jestě álavjů," dožadoval se Hynek. "Tak jo," odtušila Lady. "Ještě nakreslím malý álavjů... To je anglicky - Miluji tě. - víš?" Lady Hynka objala, div ho nerozmáčkla a vrazila mu velkou pusu. Hynek se radoval: "Álavjů, álavjů..."
Pokud by vás zajímalo, kam na to Lady chodí... inu, do školky. Sotva jsme přišli, "čestná stráž" sedící ve dveřích od třídy a hlídající, kdo další mezi ně přišel, se nejdřív pomuchlovala s Hynečkem, pak pozdravila Ladu a nakonec houkla do chumlu dětí: "Máš tu svoji milenkyni!" Jeden hošík se oddělil a už se třídou neslo jeho a Laděnčino: "Álavjů, álavjů!"
Jo, jo... láska...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)





