Checht, kdyby to nebylo k pláči, tak by to byla docela prdel
Kdysi dávno jsem se nějakým způsobem ocitla na Ženě-in a docela se mi tam zalíbilo, byly tam docela fajn lidi a při čtení Herty jsem se vždycky příjemně pobavila... časem nastaly nějaké změny, Herta přestala vycházet a naopak přišel příkaz z nové redakce, že tedy jako ode dneška se bude redaktorům vykat, ptž oni nejsou nějací hej či počkej, roztržka tuhle, aférka tamhle... nicméně uživatelé byli stále fajn, tak se to nějak přešlo... teď se ovšem Žena-in rozhodla kompletně změnit kabát.
První pohled byl poněkud... no, šokující. A což teprve když člověk začal zjišťovat, co všechno nového funguje... respektive spíš starého nefunguje Téměř okamžitě se zvedla vlna odporu. Překvapivě namísto redakce s námi komunikoval Radek Hulán, tvůrce té katastrofy.
My na něj, že systém je zbytečně uživatelsky nepřívětivý, tam, kde dřív stačil jeden klik si teď vypracujeme klikáním svaly na prstech a proč se ta nepřehledná ohavnost řítí rychlostí splašenýho slimejše... On na nás, že s každým novým webem se najde pět procent nespokojených, který si konzervativně trvají na jednom svém tlačítku na starém místě a vůbec, líbivý moderní design vytvořila odbornice, pracující sedm dní v týdnu čtyřiadvacet hodin denně. Bombardujeme ho dotazy, proč nejdou zobrazit všechny příspěvky najednou, kam se poděly rozehrané hry a menstruační kalendář, co se stalo se seznamem přihlášených a proč vzkazy nefungují tak jednoduše, jako dříve... i odpovídá nám, že jeho osobní blog se supr čupr a má na české blogové poměry nevídanou návštěvnost, téměř stejnou, jako Žena-in... vztekáme se, jak je možné, že s přechodem na novou verzi byly všem čtenářům zpřístupněny soukromá auditka se spoustou informací určených pouze některým uším.... a dozvídáme se, že ON je přeci celebrita, ptž bulvár kdysi zveřejnil fotku, na které píchá jakousi Miss... nebo tak něco...
Nevěřícně zírám na monitor a jsem si jista, že do rána redakce určitě Hulána nějak odstraní a nám vrátí starou verzi Ženy-in... a ráno zírám znova, ptž redakce naopak odstranila diskuzi pod článkem, která nepochybně trhla rekord v počtu příspěvků za celou dobu trvání magazínu a slovo "Hulán" bylo zařazeno do seznamu zakázaných slov, která neprojdou do diskuze (poté, co v noci nepomohlo za jeho užívání rozdávat diskutérům BANy).
Skoro bych se u toho třískala smíchy... kdybych nevěděla o hromadném úprku uživatelek jinam. Dokonce se ke mne doneslo bojové heslo: "Každým klikem na ženě-in honíme péro tomu debilovi." Ufff. Místo dnešní fotky jsem jenom na Okounovi zmáčkla klávesu PrtScn a k sobě na blog ukradla stručný a výstižný popis situace (MMCH jeho autorka má blog tady).
Obrázek je tentokrát opět rozklikávací, aby byl čitelný... ve velkém se mi ho sem procpat nepodařilo.
před 4 měsíci
0 komentářů:
Okomentovat