Sobota 24. ledna 2009 (den 24)

No koukněte, vidíte ho tam? No pořádně! Tak co? Vidíte? Nevidíte? Tak vidíte. Ani já ho v tom pitomým hledáčku už neviděla :o(...

Čtvrtek 1. ledna 2009 (den 1)

Tak tu máme zas další rok a ano - i letos jedu třistapětašedesátku :o)

Asi by se slušelo dát nějaký novoroční ohňostroj, ale smůla :o/ Silvestra jsem trávila jenom se Zbyňkem a trávili jsme ho tak, jak už si tak dva dospělí mohou užívat nepřítomnost jinak věčně všudypřítomných dětí ... a tak se holt nějak stalo, že jsme ten popůlnoční nestihli. A večerní jsme zas pro změnu strávili v koloně aut - ze začátku jsem zahlídla asi dvě světlice při průjezdu kolem hlavního nádraží, vzápětí se nám ohňostroj schoval za budovy a jen jsme se procourali k Masarykovu nádraží, z pomalu jedoucího auta jsem mohla cvaknout aspoň samý závěr :o/ Nu, takže dnešní den jako projektovka je určitě právem kolona aut u Wilsoňáku.

Nad labutí se moc nezamýšlejte, přidala jsem ji prostě jenom tak :o)

Neděle 28. prosince 2008 (den 318)

Ráno Zbyněk sbalil děcka ještě před východem slunce a jeli vláčkem kamsi do dáli, podívat se na jakousi modelovou železnici. Myslela jsem, že oběhnu obchody a nakoupím dárky pro příbuzenstvo, jelikož dnešním dnem začínají vánoční návštěvy... a ono prd, Zbyněk si sebral veškeré peníze, že by prý jinak museli jít pěšky a navíc cestou zemřeli hlady :o/
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 27. listopadu 2008 (den 285)

(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pátek 17. října 2008 (den 244)

(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pátek 8. srpna 2008 (den 175)

U Staňkovského rybníka jsme obdivovali duhu. Když jsme si odcházeli hledat plácek na spaní, šli jsme za tou nádherou... ale zmizela moc brzy, ani se nám nepodařilo objevit, v kterých místech se dotýká země :o(

Další fotky z výletu:
http://lesana2311.rajce.idnes.cz/Jizni_Cechy/#album
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 19. července 2008 (den 155)

Dnešní fotka měla být úplně jiná, nicméně já ji nakonec nedokázala vložit. Večer jsem se dozvěděla o velmi smutné události, která potkala jednu z projektantek a od té doby jenom brečím a brečím... a Zbyňkův Měsíc, ukazující cestu noční krajinou, byl přeci jenom mojí náladě poněkud blíž...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Středa 9. července 2008 (den 145)

Holčičky na mne vydyndaly návštěvu Mořského světa. Ne, že by se mi v něm nelíbilo, ale... víte, jak je v akváriích málo světla na focení? :o/ I když když jsem se koukala na návštěvnické fotografie, tak problém bude asi v mých rukou :o/

A protože jsem nevěděla, jestli aspoň nějaká fotka bude koukatelná (no, dalo problém něco vybrat), tak jsem si na hřišti na Letné cvakla důkaz, v jakém počasí mě děti nutí courat po hřištích :o/ Jo, a jedná se o moje první fotky s FZ 8.
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Středa 14. května 2008 (den 89)

Ráda jenom tak koukám do mraků... ale to už jsem tu taky asi psala, co?
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Úterý 6. května 2008 (den 81)

Původně jsem chtěla vybrat nějakou fotku ze hřiště a doplnit ji povídáním o dětech, nicméně dnešní povzdechnutí jedné maminy těžko překonám:
"Místo aby byli ochočení, tak mají ochočenou mne, neřádi."
A tak tu sedím u počítače, koukám z okna do nebe a hluboce přemýšlím, jak je to vlastně s tou ochočeností...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pátek 21. března 2008 (den 35)

Sláva, školáci mají stále ještě velikonoční prázdniny, což je pro vedení planetária ve Stromovce dost dobrým důvodem, aby pořady pro děti dávaly nejenom v nechutně brzkých ranních hodinách (konkrétně od 10:00), ale též v příjemném čase odpoledním, a tak nám nic nebránilo vydat se na hvězdnou pohádku :o)

Tentokrát byla o skřítkovi, který se staral o planetárium, aby v něm správně fungovaly všechny součástky a promítalo to, co promítat má. Měla jsem trochu obavy, jestli pohádka bude Hynka bavit (přeci jenom zatím mu je pouhých 2,5 roku a odhaduji, že tak 95% z příběhu těžko mohl rozumět)... ale mé obavy byly zbytečné. Vydržel celou dobu sedět a koukat a i když se mu nejvíc líbily "míčky" (rozuměj - Merkur, Venuše, Země...) a celou cestu domů byl samé "Olion, Olion" (ano, Orion bojující s býkem vezoucím kuřátka na hřbetě na něm zanechal hluboký dojem), přeci jenom technická stránka příběhu ho také zaujala, byť se mi to při promítání nezdálo. Jen jsme ze schodů sešli do vstupní haly, neomylně se hnal k vitríně s rozebraným planetáriem a ze všech těch žárovek, promítaček, drátů a já nevím jakých dalších pičičmund byl úplně u vytržení.

No a já opět litovala, že s sebou netahám stativ, neb udržet foťák v ruce při nedostatečném osvětlení byl úkol téměř nadlidský a spoustu potenciálních záběrů jsem ani nezkusila, neb mi bylo líto zbytečného opotřebení foťáku :o/ Ale ono je to koneckonců stejně jedno, i kdybych nebyla jenom křehká žena, ale soumar a stativ s sebou nosila, připadala bych si jak padlá na hlavu, kdybych ho tam měla vytahovat a rozkládat...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 20. března 2008 (den 34)

Poslední dny sedím u počítače víc, než je můj obvyklý průměr - doháním kontroly účetnictví, aby bylo možné loňský rok uzavřít a podat daňové přiznání. Už z toho magořím, čísla se mi samy přehazují a schválně přesouvají z jedné kolonky do druhé, občas počítám, počítám, počítám... a když už konečně dojdu k výsledku, tak ani nevím, proč jsem to, probůh, vlastně počítala... Procházky s dětmi zkracuji na minimum, abych byla co nejdřív zpátky u papírování... a děcka mi to vrací tím, že jakožto málo vylítaní jsou pak doma na zabití a já sedím u počítače, v ruce tužku, před sebou papír a kalkulačku a počítám a počítám a z harantů mi jde hlava kolem a cože to vlastně počítám?... Spát chodí asi tak v deset a pod nátlakem, do té doby je práce o nervy... a od té doby už jsem pro změnu zralá zalézt do postele a spát a spát a spát... Dnešek byl obzvlášť krizový, holky už mají prázdniny, takže ani dopoledne nebyly ve škole a školce...
A když už mi to vůbec nemyslí, tak jenom sedím, koukám z okna do nebe, jak se po obloze honí mraky a mráčky, nemyslím vůbec na nic, je mi jedno, jestli se vedle mne děcka vzájemně vraždí nebo si spolu hrají... a je mi fajn...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Středa 12. března 2008 (den 26)

Díky Projektu jsem si navykla (skoro) všude s sebou tahat foťák. Ovšem dnes jsem objevila, že asi s sebou budu muset nějak přibalit i stativ, protože občas na foťáku nastavím takové hodnoty, že nemám šanci ho v ruce udržet... a přenastavením na hodnoty s kratším časem zas nejsem s výsledkem spokojená. Nu, přiznejme si to - Photoshop se opět zapotil, než z něj vylezlo něco pro mne přijatelného... MMCH zjistila jsem, že když ve foťáku zapomenu nastavení vyvážení bílé pro žárovkové světlo a fotím proti právě se zatahující obloze, foťák mi udělá fotku roztomile kolorovanou do modra... Jenom mě nějak nenapadá, jak toto zjištění využít v praxi :o/