Čtvrtek 20. března 2008 (den 34)

Poslední dny sedím u počítače víc, než je můj obvyklý průměr - doháním kontroly účetnictví, aby bylo možné loňský rok uzavřít a podat daňové přiznání. Už z toho magořím, čísla se mi samy přehazují a schválně přesouvají z jedné kolonky do druhé, občas počítám, počítám, počítám... a když už konečně dojdu k výsledku, tak ani nevím, proč jsem to, probůh, vlastně počítala... Procházky s dětmi zkracuji na minimum, abych byla co nejdřív zpátky u papírování... a děcka mi to vrací tím, že jakožto málo vylítaní jsou pak doma na zabití a já sedím u počítače, v ruce tužku, před sebou papír a kalkulačku a počítám a počítám a z harantů mi jde hlava kolem a cože to vlastně počítám?... Spát chodí asi tak v deset a pod nátlakem, do té doby je práce o nervy... a od té doby už jsem pro změnu zralá zalézt do postele a spát a spát a spát... Dnešek byl obzvlášť krizový, holky už mají prázdniny, takže ani dopoledne nebyly ve škole a školce...
A když už mi to vůbec nemyslí, tak jenom sedím, koukám z okna do nebe, jak se po obloze honí mraky a mráčky, nemyslím vůbec na nic, je mi jedno, jestli se vedle mne děcka vzájemně vraždí nebo si spolu hrají... a je mi fajn...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)