Pátek 17. dubna 2009 (den 107)

Jaro před barákem.

Pondělí 6. dubna 2009 (den 96)

Už kvetou, už kvetou :o)
http://lesana-project365.blogspot.com/2009/03/utery-24-brezna-2009-den-83.html

Pátek 20. března 2009 (den 79)

Noc na dnešek jsem strávila v práci. Hned od svítání bylo radost pohledět z okna a když jsem šla domů, sluníčko krásně svítilo a celý svět vypadal tak krásně teple vesele, že mi až bylo líto, že s sebou nemám jenom nějaké lehké letní šatičky :o) No, vystrčení nosu z budovy mne tedy z radostného rozjímání poněkud tvrdě vrátilo do reality... ale i tak, ještě do doma do postele jsem uléhala s příjemným pocitem, jak se to sluníčko na mne krásně skrze okna culí.

Probuzení už tedy bylo horší. Tedy, nemluvím o té hádce, kterou mě skřeti vytrhli ze spaní, když je Zbyněk po obědě hodil domů. Mluvím o té nechutné chumelenici za oknem, do které jsem nakonec musela jít, abych holčičky odvedla včas na plavání :o( Che, že prý jaro :o(

Neděle 22. února 2009 (den 53)

Středa 18. února 2009 (den 48)

Někdy skoro před rokem jsem psala, jak Hynek u školy neustále hledá popadané kaštany. Tak jenom takové ujištění - situace se za tu dobu vůbec, ale opravdu vůůůbec nezměnila

Středa 21. ledna 2009 (den 21)

Úterý 4. listopadu 2008 (den 262)

Jak má být člověk na podzim veselý, když i ta příroda pláče (určitě stejně jako já z očekávání hnusné zimy, která se už kvapem přibližuje ke dveřím... a v některých místech na ně dokonce už i klepe...)...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Neděle 2.listopadu 2008 (den 260)

Nj, děti mám ve školce už celkem nějakých pět let, tudíž vím, kdy mi doma budou kvílet jaké písničky, které do nich v dobré víře hustí učitelky. A protože máme podzim, už nějaký ten den mi trhá uši "...listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad, zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora..."
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Úterý 14. října 2008 (den 241)

I dnes je pořád ještě podzim. Těším se na léto, až bych z toho nejradši brečela...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Neděle 12. října 2008 (den 239)

Podzim. Hnusnej blbej podzim. A nejhorší je, že po něm přijde ještě hnusnější a ještě blbější zima.
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Neděle 5. října 2008 (den 232)

Podzim. Pozor na hlavy, už padají ;o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Úterý 30. září 2008 (den 227)

Kaštany, kaštany a zase kaštany... hřiště nám neuteče, to děti klidně oželí... ale co kdyby ty kaštany někdo vysbíral? Sbírají se pořád, doma jsou všude, občas je vyperu s prádlem a (co je velmi milé) vím, že nějaké zůstanou poschovávané po kapsách, kde je v zimě či na jaře budu náhodně nacházet... v takových chvílích z každého kaštaního nalezence vždycky cítím sluníčko, které mě dokáže krásně prohřát, když už z té hnusné zimy (každá zima je hnusná) mívám deprese :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pátek 12. září 2008 (den 209)

... no a občas se Hynek kaštanu i dočká... ale máte slyšet a vidět toho vzteklého hošíka, když žádný ještě není...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 4. září 2008 (den 201)

Kdykoli jdeme pro Verču do školy, tak Hynek stále hledá na školním dvorku kaštany... a už se zase začínají objevovat :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pátek 2. května 2008 (den 77)

Venku všechno krásně kvete a voní, kvítky do okolí rozprašují alergeny, sluníčko se taky činí a na kůži vytváří svědivé flekance... no, tyhle jarní radosti se tedy netýkají mne, ale mojí mámy. Já si můžu dovolit strkat foťák i čumák přímo do kytiček a jestli se mi za to kytičky jednou pomstí stejně, jako dneska mámě, tak fakt nevím :o/

Ale nejenom kytičky mě dneska těšily. Taky jsem se po delší době ponořila do hlubin You Tube a hahá, vyštrachala jsem tam jednu písničku, kterou mám moc a moc ráda, protože... no, prostě proto. Ne, že bych ji neměla doma, jasně, že mám... i když ne zrovna na videu... ale mám ohromnou radost, že když se vyskytuje na netu, můžu si ji klidně vložit sem na blog :o)




(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Úterý 18. března 2008 (den 32)

Ráno jsem se probudila, uvařila kafe, zasedla k počítači, hodila oko z okna... a naskytl se mi pohled, který miluji. K smrti ráda stojím u okna, nalepená na topení, s hrnkem horké kávy/čaje v rukách a sleduji, jak venku běsní chumelenice. Nenávidím mráz a sníh... ale pozorovat z tepla domova, kterak zima bojuje s jarem o každičký z posledních dnů své vlády, je... no prostě... fascinující...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pondělí 10. března 2008 (den 24)

U Verčiny školy roste strom a od té doby, co Hynek zjistil, že se pod ním dají najít kaštany, utíká mi je tam hledat. I teď, kdy už po spadaných kaštanech není ani památka, se snaží a snaží a snaží a kolikrát odmítá odejít, dokud z nějakého koutu cosi zapadlého nevyšťourá. Tak například dneska jsme si domů přinesli tuto prázdnou skořápku...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 21. února 2008 (den 6)

Od té doby, co jsem si pod Klarissinou fotkou jehněd přečetla komentář od Lucky73, že tahle větev přeci nesmí chybět v žádné sbírce, přemýšlím, proč zrovna v té mojí chybí. Při procházkách okukuji větvičky a rozmýšlím, jak ten chlupatý kvítek vyfotit... a inspirace nepřichází a nepřichází.

Až dneska. Ráno bylo pošmourné a poněkud poprchávalo a já se potichu vyplížila z baráku s úmyslem nafotit hýly a sýkorky na krmítku před oknem... no, jako vždy, jen ptáci hlídkující na stromku spatřili vetřelce, dali znamení a krmítko zelo prázdnotou. Když už jsem byla venku, tak jsem si aspoň obešla zahradu a rozhlížela se, jestli bych nenašla nějaký náhradní objekt k vyfocení (a popravdě - tajně a marně jsem doufala, že třeba krmítko mezitím znova ožije)... a tehdy jsem poprvé pochopila, že i kočičky stojí za to si vyfotit a že opravdu nemohou chybět v žádné sbírce...

(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 16. února 2008 (foto 1)

Podlehla jsem davovému šílenství a do Projektu 365 jsem se zapojila taky. Je pravda, že tolik fotek už letos nestihnu, ani kdybych se moc a moc snažila... ale co už. V úvodním povídání mě docela pobavilo, že bych se denním focením měla stát lepší fotografkou... ha-ha-ha :o/ Co mi paměť sahá, tak jsem vždycky měla foťák a nejenom že jsem s ním věčně něco fotila (a později si fotky i sama vyvolávala), ale taky jsem svého času neustále ležela v knížkách o focení a snažila se vstřebat nějakou tu teorii. Ehm, blahodárného vlivu na mé fotovýkony jsem si nějak nepovšimla.

Když nad těmi moudrými knihami přemýšlím, nepamatuji si z nich vůbec nic... krom jedné jediné poučky - řezat, řezat, řezat. Nemyslím tím moje haranty, ale nadbytečná místa fotce. Třeba ořezat z fotky celou louku a ponechat si jenom jeden malilinkatý čtvereček s kvítkem pampelišky, protože ta jediná na louce stála za vyfocení... a zbytek nechť jde klidně do koše, protože akorát zabírá místo a nutí oči koukat tam, kam nemají.

OK, začít se má tím, co si člověk pamatuje a navíc jsem z digiscrapbooku zvyklá na čtvercový formát... nestyděla jsem se tedy hned první fotku malinko upravit v Photoshopu a ořezat na můj oblíbený čtverec, protože kdo by koukal na celé větve, když ten odkvetlý kvítek je na celém stromě to nejzajímavější... Mno, nepovedlo se mi to tak úplně, jak bych chtěla... ale já se fakt snažila :o/
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Tak, to je moje první fotka do projektu 365... a sama jsem zvědavá, jestli vydržím alespoň do 100 ;o)