Úterý 30. září 2008 (den 227)

Kaštany, kaštany a zase kaštany... hřiště nám neuteče, to děti klidně oželí... ale co kdyby ty kaštany někdo vysbíral? Sbírají se pořád, doma jsou všude, občas je vyperu s prádlem a (co je velmi milé) vím, že nějaké zůstanou poschovávané po kapsách, kde je v zimě či na jaře budu náhodně nacházet... v takových chvílích z každého kaštaního nalezence vždycky cítím sluníčko, které mě dokáže krásně prohřát, když už z té hnusné zimy (každá zima je hnusná) mívám deprese :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)