Sláva, Lady se nám vrátila ze školky v přírodě :o) Má to své výhody např. při chození na hřiště. Je velmi obtížné najít hřiště, kde by se líbilo jak skoro tříletému Hynečku, tak sedm a půl leté Verunce. Pětiletá Lady funguje jako spojka mezi nimi - na hřišti pro mrňata si hraje s Verčou hry pro starší, na hřišti pro školáky zas dokáže zatáhnout do nějaké jednoduché hry Hynečka.
Bohužel, její návrat má i své nevýhody - víc dětí, víc vzájemných hádek mezi nimi, víc žalování a uraženosti... je velmi uklidňující, když můžu vzít do rukou foťák a něco si jenom tak fotit... něco, co se pak po prohlédnutí v počítači stejně smaže, ale teď mě přemýšlení nad nejlepším záběrem a ideálním nastavením foťáku uklidní, takže jsem schopna být k dětem dle možnosti milá a nezmlátit je na jednu hromadu.
Proto ráda fotím broučky, jsou malí, jsou všude... i když mám pocit, že ten hluk na hřištích s mými haranty ani oni nevydrží a radši zdrhají. Kamínky však nožičky ani křidýlka nemají, ty mi neutečou ani neuletí... a tenhle se mi líbil, takže jsem si ho z pískoviště odnesla domů a schovala do košíčku s drobáky
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)
Před 1 týdnem
2 komentářů:
Hezkej kamínek, taky si je tahám domů.
Já myslela, že jste měli na oběd vepřové :o) O on to je kamínek, no nic... :o)))
Okomentovat