Tak šťastné a veselé :o)

Nejsou fotky - blbne počítač - není fotopřáníčko Tak jenom obyčejně: šťastné a veselé :o)

A přemýšlím, jak s blogem příští rok... asi nebude. Já jsem totiž loni koncem roku začala chodit do práce. Jenom na zkrácený úvazek, žádná drasťárna... nicméně čím dál tím víc jsem vyšťavená a bez nálady. V poslední době jenom sedím před počítačem, čučím na do Happy Aquaria na Facebooku, poslouchám počítačové žbluňkání vody a sleduji plavání počítačových rybiček... a u tohoto uklidňujícího pohledu si jenom tak tiše sním o rozvodu a soudci, který mi vyrve naše tři haranty z mé milující náruče, svěří je do péče otce a já budu mít povoleno vzít je jednou měsíčně do ZOO a jinak se z dalších rodičovských povinností vyplatím pravidelně zasílanými alimenty... och, to je tak kráááásnááá představa...

Tedy, ne, že by to s dětmi začalo být nějak výrazně horší, než dřív. Ne, určitě ne. Akorát že dřív jejich výchova byla pro mne nutností, ze které jaksi není úniku... a teď jsem poznala, jak se dá krásně lehce tahle povinnost hodit na někoho jiného (jmenovitě - Zbyňka) a jak je jednoduché radši vydělávat peníze... a nemuset řešit neustálé kompetenční spory mezi haranty... nemuset poslouchat věčné stížnosti učitelek na chytré, leč lajdácké dítě... nemuset v roli drába nutit skřety uklidit si bordel v pokoji... nemuset pobíhat mezi školou, školkou a kroužky... nemuset se s dětmi prát, když jim chci ošetřit zranění způsobené jejich rozjíveností... nemuset poslouchat věčné ofrňování nad kdečím... nemuset dalších tisíc a jednu drobnost... Ale jo, zatím to dělám stále já, stejně jako dřív. Jenže dřív jsem to brala jako "prostě život", máme děti, musíme se s tím vypořádat... teď chodím do práce a vůbec, ale vůbec se mi nechce vracet se domů, nejradši bych v té práci přespala... protože doma jsem akorát tak podrážděná, bez nálady, nechce se mi vychovávat děti, nechce se mi uklízet, chci se otočit a jít zpátky do práce, tam je mi fajn...

A tak jenom sedím u stolu a sleduji počítačové rybičky v počítačové vodě... a nic se mi nechce... jenom bych si ráda koupila akvárko opravdické... i když... v něm by mi asi těžko plavali tučňáci, co? ;o)



MMCH - na FB mě najdete pod nickem Lesana Lesanová - předem varuju: nedrbu tam... ale Happy Aquarium přátelé jsou vítáni :o)
http://www.facebook.com/profile.php?ref=name&id=100000517701020

Prosinec 2009

I když prosinec sice ještě neskončil a při frekvenci jedna fotka měsíčně... a v listopadu ani to ne ... je možná poněkud předčasné dávat sem projektovku už čtyřiadvacétho ráno, tak ji sem stejně hodím. Když už jsem se tak rozjela, tak ať se zas nezabrzdím...

Lada měla ve škole Slavnost čtení... sice nemám nahrané, jak četla, ale moc se mi líbí jedna koleda, kterou nám na slavnosti zpívali. Tak, tady je:




Přidám, jak si Lady už v listopadu sama psala pohádkové knížky :oD Dalo mi hodně práce pohádky dešifrovat... v této o orangutanovi v podstatě shrnula své zážitky od moře, kdy viděla nejenom západ slunce do vln, ale též si se Zbyňkem přivstala a viděla i východ slunce z mořské hladiny...



A teď už fotku... nemám zrovna na výběr, je z druhé fotokarty a můžu si vybrat mezi vystoupením Táboráčku (školního pěveckého sboru) nebo vránou na sněhu... Tak jo, fotky se už přenesly a vyhrává fotka... z vystoupení Táboráčku, leč nikoli pěveckého sboru, ale Světlušek :o)

LIstopad 2009

Tak, a v listopadu nemám ani jednu fotku. To je tak - chcípnul mi počítač. Chcípal dlouho, pomalu, nechtěla jsem ho zbytečně trápit přenosem fotek z foťáku, což bylo něco, co nesnášel... natož pak třeba otevření Photoshopu... nebo jenom Zoneru... takže od léta mám všechny fotky na fotokartičce, přenesla jsem si opravdu jenom drobnosti, které jsem chtěla hned hodit na net... no a představte si - já tu pitomou kartičku nemůžu najít :o(

Ale ono to zas až tak nevadí, ptž největším listopadým zážitkem nebyly ani tak moje narozeniny, jako spíš že jsem po mnoha a mnoha letech vytáhla Zbyňka na Plíhalův koncert. A jak už jsem tak v časovém skluzu, tak sem jenom honem rychle okopčím svůj příspěvek z Rodiny:

(Plíhalovo) Antidepresivní okénko
Ve čtvrtek jsem se zase po dlouhé době byla podívat na Plíhalově představení. Naposledy jsem ho naživo viděla snad ještě v dobách, kdy kdysi dáááávno hrával s Petrem Freundem... zasvěcení si určitě umí spočítat, jak STRAŠNĚ DÁVNO to už je... Plíhalovy písničky se mi vždycky moc líbily, ráda je poslouchám i tehdy, když na nic a nikoho nemám náladu... bývají takové něžně hladivé :o) No i tak mě překvapilo, jak jsem vůbec mohla zapomenout, že slyšet a vidět Plíhala na pódiu - to je takové spolehlivé zcela přírodní antidepresivum ;o)

A tak mě napadlo, že i když koncert na Rodině nesprostředkuji (a konečně, písničky si můžete vytáhnout třeba na YouTube), mohla bych v tom hnusným podzimním studeným počasí s vyhlídkou na ještě hnusnější a studenější zimu přihodit alespoň pár básniček pro zlepšení nálady :o)

Na úvod bych vložila písničku, která mi teda doslova vyrazila dech, nicméně mi osvětlila, proč v kulturáku visela cedule o nevhodnosti pořadu pro děti (nahrávka je mizerná, nutno mít repráky nahlas a snažit se nesylšet šum a podobný bordel)




No a básničky už na Rodině (když vydržely doteď, tak snad už je Vrchní Mazačka nesmaže):
http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=12588391

Říjen 2009

Hahaha, už jste mě tu nečekali, co? Na Štědrý den dopoledne se snažím dohnat Projekt... ale zázraky tady na blogu nečekejte...

Tipovací soutěž: copak to máme na obrázku?



Hmm, ví někdo? Jsou to svačinky, které si mé starší dítě nosí do školy. Zrovna u téhle odhaduji, že si ji mohlo nosit asi tak celý říjen Takže - to je moje říjnová fotka. Je tu jako jediná, protože... no, napíšu v listopadu, ať mám o čem psát

Kuk :o)

Halóóó... aktualizacéééé... :o) Vynasnažím se sem časem nacpat i zbývající prázdninové fotky... ale nevím. Vůbec na fotky nemám čas, navíc mi každou chvíli chcípne počítač a musím ho nechat odpočinout, jinak se při zapínání sekne :o(

Září 2009 - 1 týden (den 244-249)

1.-6. září 2009

Co bylo největším zážitkem tohoto týdne? No jasně, začala škola a my máme doma čerstvého prvňáčka :o) Na slavnostním přivítání ve škole Lady málem brečela... ale z vyučování pak odcházela rozchechtaná ;o) Na fotce deváťáci odvádí prvňáčky z vítání v divadelním sále do třídy... Lady je ta v růžovém tričku vedle slečny v růžových šatech... Nj, vítání na školním hřišti, jak jsem ho zažila s Verčou, mi přišlo lepší (ono v tom sále bylo poněkud stísněno a hlučno)... ale když oni zrovna mají rozkopaný dvorek a na hřiště se nejde dostat. MMCH Hynkovi zas pro změnu zateplují školku, takže i oni jsou bez vlastního hřiště.

Srpen 2009 (den 213-243)

V srpnu nám přibyl do rodiny další malý člen - Elišáček :o) A téměř vzápětí získal i kamarádku, Ferdží. A protože mi chcípá počítač, kdykoli na něm chci dělat cokoli složitějšího, než psát v texťáku, její fotku vám dneska nepředložím... fakt nemám nervy na věčný restarty, když se pokusím otevřít si Photoshop nebo třeba jenom Zoner editor :o/ Ty dneska přihozené tři fotky berte jako momentální maximum, jakého jsem schopna. I když Ferdží na netu svoji fotku má, chovala ji kamarádka... bohužel se ukázalo, že nemůže mít miminka (Ferdží, ne kamarádka, tedy), tak se dostala ke mně, ptž já o morčecí miminka fakt nestojím a Elišáček kamaráda/kamarádku potřebuje :o)
http://www.hobitinora.estranky.cz/clanky/morcata---samice/fergie-porcellino

I když tedy já vlastně už Ferdží na blogu měla taky, tady:
http://lesana-project365.blogspot.com/2008/08/sobota-16-srpna-2008-den-183.html

Červenec 2009 (den 182-212)

1.-31.7.2009

No jo, já vím, je už polovina září... Dobře, tak tedy Projekt 365 pojmu spíš jako Projekt 12, jinak bych se asi vůbec nehnula z místa

Červenec, to jsou prázdniny. Holky byly na skautském táboře - byly nadšené, líbilo se jim tam... nicméně Verča mi oznámila, že příští rok nepojede. V polovině tábora je totiž vedoucí přinutili vyprat si svoje prádlo a dokonce museli večer držet hlídky No jo, holka neví, že když už jsem nastoupila do normálního zaměstnání, tak přes léto na tábory prostě jezdit bude. Nechce se Skautem, pojede s Pionýrem, konečně, mně je to jedno, může si demokraticky vybrat

Největší červencový zážitek byla pro mne rodinná dovolená u moře. Pravda, dovolená byla pouze na týden, z toho celkem 4 dny na cestu tam a zpátky... ale i tak stála za to. Zbyněk nás vzal do Francie, na mé oblíbené místo nedaleko Saint Tropez, kam jsme jezdívali v dobách bez dětí. Dokonce se mi podařil i kousek téměř nevídaný - přinutila jsem Zbyňka zaplatit kemp, takže jsme s dětmi nespali pod širákem na místech pro kempování zakázaných (jako jsme dělávali za bezdětna). Nicméně tady jeho ochota pustit peníz končila, takže třeba když děti na pláži zmoženy horkem chtěly zmrzlinu, tak Zbyněk z obchodu přinesl litr mléka - je taky chlazené a vyjde levněji

Fotku do Projektu jsem vybrala z kolotoče v Saint Tropez. Učaroval mi už kdysi, i když tehdy jsem se na něj nedostala (ono v zahraničí mívá peníze pod palcem Zbyněk - daň za to, že nejsem ochotna se s kýmkoli cizím bavit prakticky ani česky, natož v cizím jazyce). Letos jsem se na něj taky nedostala... Zbyněk by mi sice jízdu zaplatil, když už jsem ho přinutila zaplatit ji dětem... ale tvářil se divně, tak jsem nakonec nešla. No, není se co divit - v návalu dobré nálady totiž dětem nasliboval zmrzlinové poháry... a pak chodil od kavárny k restauraci a všude čučel do menu a snažil se sám sebe přesvědčit, že 10 euro za pohár přeci nemůže nikdo myslet vážně (Když už děti kvílely, že bez zmrzliny co nevidět zemřou hlady a vedrem a Zbyněk stále hledal a hledal nějakou cukrárnu, kde poháry dávají nejlépe zadarmo, zatáhla jsem je na výbornou kopečkovou zmrzlinu... už ani nevím, v jaké ceně... ale cena byla přijatelná, kopečky obrovské a zmrzlina výborná).



Ten samý kolotoč, jak jsem ho vyfotila před lety... když jsem ještě mívala Practiku a nebyla líná vláčet s sebou stativ...

Červen 2009 - 5. týden (den 180-181)

29.6.-30.6.2009
Ano, a máme tu konec školního roku :o) Takže pro dnešek na foťák kašlu a jenom jsem prohnala Verči vysvědčení skenerem (a v photoshopu spojila dvě stránky do jedné... píučka se tentokrát nějak rozepsala).

Červen 2009 - 4. týden (den 173-179)

22.6.-28.6.2009
V televizi dávají Harryho Pottera... nikdy mě nijak nebral, až jednou o noční bylo v práci nějak nečekaně klidno a já ve skříni vyštrachala jeden díl, který tam kdosi kdysi zapomenul... od té doby jsem si přes Verču vypůjčila v knihovně i další díly, ptž mě knížka docela zaujala... ona tak hezky sedne k mojí depresivní náladě... však chudáček malej Harry, kterého věčně všichni nechápou a furt ho chce někdo zabít No a využila jsem příležitosti a podívala se na něj i v televizi. Kupodivu film se mnou sledoval i Hynek a dost se mu líbil, věčně ho komentoval, věčně bylo něco "hustýýý"... tento nekvalitně zachycený nadšený úžas byl z rarachů vypuštěných z klece...


A další výlet... za netopýry. Holky milují netopýry... skoro stejně, jako pandy.

Červen 2009 - 3. týden (den 166-172)

15.6.-21.6.2009
Školka - loučení s předškoláky. Tento lákavý dort si předškoláci (skoro) sami upekli... a moc se jim povedl :o)


Zbyněk a slevy... No, už jsem tu na toto téma psala. Jako možná bych ještě dovedla pochopit, že si Zbyněk myslí, že nic nepotěší srdce ženy víc, než kalhotky za desetikačku z výprodeje... ovšem je mi záhadou, jak si asi tak Zbyněk představuje, že kalhotky velikosti S narvu na zadek XL To opravdu ten nepoměr nevidí... nebo se mi snad jenom snaží naznačit, že bych s ním taky měla konečně hejbnout a "něco" s ním udělat? Ať tak nebo tak, začala jsem chodit do fitka. V práci mi totiž zůstaly uniformy z doby před dětmi a nemůžu si pomoct, mám dost výrazný problém zapnout kalhoty v pase. Popravdě - od Vánoc jsem přibrala dvě kila a kalhoty už zapínám ze tří knoflíků na jeden Nerada chodím do fitka, mívám z něj deprese, jsem pohybový antitalent a trenérům ze mne celkem pravidelně tečou nervy . Teď se depka přihlásila taky - najednou si všímám věcí, které jsem dřív neviděla a rozbrečí mě prakticky všechno... stačí mi jediný pohled na ženskou s kozami od dvojek výš nebo na chlapa se foťákem od deseti táců dráž... a už mi po obličeji tečou slzy nad nespravedlností světa :o/ MMCH ptž blog (jako obvykle) píšu se zpožděním, tak vám klidně můžu prozradit, jak si stojím: mám za sebou měsíc cvičení, polovinu předplacených lekcí určených zejména na zhubnutí spodní části těla (abych zase zapla ty pitomý kalhoty) a výsledek? Jeden z knoflíků už mě měl plný zuby, udělal cvrnk... a zmizel kdesi v dáli pod skříňkami :o/ (no, pokusila jsem se o optimistický pohled - aspoň se nemusím trápit tím, že ho nezapnu)

Červen 2009 - 2. týden (den 159-165)

8.-14. června 2009
Ve školce dělali nábor z umělecké školy a Lady si domů přinesla přihlášku, že prošla talentovkama mimo jiné i na výtvarku. Netuším, co jí učitelky navykládaly, ale moc stála o zápis na ZUŠ-ku... no, tak jsem ji zapsala. V tu chvíli se ozvala Verča, že když bude chodit Lada, tak že tedy ona jako taky. Zajímavé - když jsem se ji na začátku druhé třídy pokoušela popostrčit na výtvarný kroužek ve škole, tak se nad ním ani nezamyslela a rovnou ho odmítla, že nezájem... a najednou se dožaduje zápisu na ZUŠ-ku... a když jsem ji upozornila, že bude muset nejdřív udělat přijímačky, tak se na mne jenom nevěřícně podívala a s údivem se otázala: "Proč? Já přeci umím kreslit."... takže od září budou chodit holky obě. Velice často mívám pocit, že by si potřebovaly holky jedna od druhé odpočinout a mít každá své vlastní zájmy, ale ony se jedna druhé drží jak klíště a to i přes to, že se věčně hádaj a pošťuchují (a žárlí na sebe).


O víkendu děti byly se Zbyňkem opět na výletě a tentokrát jsem se k nim přidala taky. Výlet mi byl dělaný na míru - klídek a pohoda na několika metrech čtverečních, kdy si můžu v klidu sednout na zadek a pozorovat broučky a nikdo mě nehoní nikam k žádnému cíli, kterého je potřeba dosáhnout... paráda :o) Tedy, ne že by mi vadilo někam chodit, to ne, naopak, chodím ráda. Ale takové obyčejné sledování havěti, to je pro mne super relax.

Červen 2009 - 1. týden (den 152-158)

1.-7. června 2009
1.6. = MDD. MDD = akce pro děti. Spousta akcí pro děti, před termínem, v termínu i po termínu. Obří bubliny patřily mezi ty, ze kterých byly děti hodně nadšené :o)


Víkendový výlet na Sněžku. Zbyněk s dětmi, já jsem (jak jinak) byla v práci (ááá, a když jsem tak na fotkách viděla to odporný studený počasí se zbytky sněhu, tak mi to ani trochu nevadilo).

Květen 2009 (den 121 - 151)

A že už jste mysleli, že jsem s blogem skončila? A to já zas ne... i když už tedy 365 nemá to kouzlo, se kterým začínala... když nás v Projektu bylo pět a půl a člověk si v klidu jednou týdně udělal kolečko, zanechal komentáře... nebo si aspoň prohlídnul výcuc na diskuzi... a teď? Je nás jak psů, výcucy se nedělaj, kolečka se nestíhaj a komentáře mi tu nikdo nenechává... chodí sem vůbec někdo? :o( Vůbec bych se nedivila, kdyby ne, ptž ani já nezvládám skoro nikam chodit, natož komentovat.

V květnu nemám fotky za každý den... nebaví mě to. Nebaví mě fotit, když jsem v práci nebo po noční... ne, že by nebylo CO fotit... to ono je... ale nebaví mě to. Fakt mě to nebaví. Do práce sice nechodím každý den, ale když už jdu, jsem tam přes dvanáct hodin, hodinka tam, hodinka zpátky... foťák si s sebou neberu, neb bych nerada, aby se mi třeba ztratil...

No nic. Abych vůbec něco přidala, vybrala jsem za květen tři fotky. Pokryla bych víc dní, ale (překvapivě :o) ) nebaví mě se v nich prohrabovat a přebírat a upravovat... tak aspoň tyto tři, které můj momentální vztah k P365 nejlépe charakterizují - nejradši bych vůbec nevylejzala z postele a za ideální fotku považuji tu, kdy stačí jenom otevřít okno a "něco cvaknout" z něj...

Ááá... byla bych bývala zapomněla... Lady a Hynek měli křest... pro mne to žádný význam nemá, pro manžela nejspíš ano Smutné ranní počasí přesně vystihovalo mojí náladu - jak já nenávidím ranní vstávání... heh, já sama nemůžu patřit k žádné církvi, ani kdybych chtěla (jakože tedy nechci) - když už jde manžel (ať už sám nebo se skřety) do kostela, tak než se mi konečně podaří vyplácat se z peřin, už je dávno nazpátek :o/

Čtvrtek 30. dubna 2009 (den 120)

Samozřejmě, že dneska na mém blogu nemohou chybět čarodějnice... i se svým kocourem...

Středa 29. dubna 2009 (den 119)

Zbyněk miluje slevy. Jakmile na nějakém zboží vidí nálepku "Sleva", hned ho hází do vozíku, protože té slevy nelze přeci nevyužít. Výjimku udělal snad jedině jednou s lososem, kdy koukl na cenu po slevě, naprázdno polkl a rybu pokorně vrátil zpátky na své místo...

Úterý 28. dubna 2009 (den 118)

Mňam, už se těžším na jahody :o)

Pondělí 27. dubna 2009 (den 117)

Chcípnul. Náš starý dobrý modem definitivně chcípnul. Najednou přestal jít internet, a protože Zbyněk i já tomu rozumíme jako koza petrželi, zavolali jsme na infolinku Telefonici. Příjemně mne překvapili, týž den k nám vyslali odborníka, který chvíli na tu malou černou krabičku zíral, jak kdyby nevěřil, že něco takového se opravdu dokáže připojit do sítě... ba dokonce kvůli ní i volal i na technickou podporu, kde kohosi přesvědčoval, že OPRAVDU tohle ještě včera fungovalo a dnes už ne... připojil svůj notebook, přiložil jakýsi přístroj, vyzkoušel vlastní modem... a verdikt zněl, že náš modem chcípnul. Definitivně a neopravitelně. A prý je s podivem, že až tak pozdě ]:o> Máme si koupit nový, ať koupíme co koupíme, bude to lepší a výrazně nám to zrychlí internet... jenom musíme zavolat na zákaznickou linku, aby nám přehodili jakousi páčku, protože nový modem nám pravděpodobně taky nebude fungovat, dokud bude páčka nastavená stále na tenhle starý.

Nový modem jsme koupili, nefungoval, tak jsme zavolali na zákaznickou linku a byli ujištěni, že zítra (ale nejpozději do dvou dnů) tu páčku přehodí. No, dobře, a protože píšu se zpožděním, tak můžu dodat i pokračování. Zítra modem stále nešel a pozítří taky ne. Volali jsme tedy opět - prý páčka stále není přehozená, bude to zítra. Popravdě - já to mám (narozdíl od Zbyňka) v hlavě v pořádku, tedy jsem (narozdíl od něj) nevěřila, že nám páčku přehodili zrovna ve svátek, když jinak mají přehazovači páčky padla ve čtyři hodiny, a pak fungují až další den ráno... takže jsem nebyla překvapená, když jsme bez netu byli i v pátek a o víkendu. A co myslíte, že jsme se dozvěděli v pondělí? Správně, že páčka bude přehozená zítra. Na upozornění, že ale to "zítra" už mělo být někdy před týdnem se nám dostalo ujištění, že opravdu zítra... nebudu vás napínat, zítra nastalo skoro po třech týdnech. Jestli se nám net zrychlil, to posoudit nedokážu, nikdy jsem rychlost nijak neměřila... subjektivně nemám pocit žádného zrychlení. I když já jsem tedy nenáročný uživatel, neprovozuji nic, co by vyžadovalo nějakou extra rychlost.

Nu co už. Do dneška tedy náš starý dobrý modem, který nám věrně sloužil několik let... a i teď je mi líto ho vyhodit a stále se mi to válí po stole...

Neděle 26. dubna 2009 (den 116)

Nj, co už má člověk fotit, když je od rána do večera v práci... Tak alespoň pohled z okna.

Sobota 25.4.2009 (den 115)

Pátek 24. dubna 2009 (den 114)

Čtvrtek 23. dubna 2009 (den 113)

Včera u nás doprava víceméně stála, protože si po Nuseláku vykračovala kachna s mláďaty. A dneska auta prakticky nejednou proč? Inu - protože je ráno a poránu tu prostě jsou kolony...

Středa 22. dubna 2009 (den 112)

Úterý 21. dubna 2009 (den 111)

Jarní barvičky...

Pondělí 20. dubna 2009 (den 110)

Zbyněk si zavzpomínal na své dětství a koupil Verče rubikostku. A hned jí také předvedl, jak se skládá ]:o>

Neděle 19. dubna 2009 (den 109)

Výstava motýlů, naše každoroční akce. Tohohle fešáka jsem naživo letos viděla prvně. Ale jinak... no, fotila jsem tam loni... a taky předloni... a ještě předpředloni a předpředpředloni... a dost možná ještě i o rok dřív... Je pravda, že pokaždé vidím nějakého motýlka, kterého jsem dříve neviděla... ale taky je pravda, že už mě ani nebaví kvůli nim vytahovat foťák :o/

Sobota 18. dubna 2009 (den 108)

Jedna z mých oblíbených knih se záložkou od Verunky.