Mám za sebou druhý den projektu a zatím všechno běží líp, než jsem čekala :o) Kupříkladu dnešní fotku jsem cvakla už někdy ve dvě v noci, kdy už mě nebavilo hádat se s blogspotem, jestli bude můj blog ukazovat takový, jaký si přeji já nebo jestli bude tvrdohlavě trvat na své variantě zobrazení. Hádejte, kdo vyhrál :o/
A když jsem si šla lehnout, moje místo už bylo zabrané. Nebylo to žádné překvapení, ba naopak - noci, během kterých si Hynek nepřijde přilehnout, jsou výjimečné. On je takový společenský, vlastně ani netuším, proč jsme mu pořizovali jeho postel. Jen přestal spávat v miminkovské postýlce za mřížemi, chodil usínat do postele k Ladě (a pak se někdy přemístil k nám).
Ani mi Hynkovo spaní u nás nevadí, i když zrovna on je občas docela rozpínavý, sem tam od něj chytneme nějaký ten kopanec, sem tam nějakou tu facku, občas mě natlačuje na zeď a přitom se souběžně snaží shodit Zbyňka z postele... jenže zároveň je takový malý roztomilý andílek. Obzvlášť miluji chvíle, ve kterých se ráno (nebo i v noci) probudí s úsměvem na rtech a spokojeně mi vypráví... nejčastěji o vláčkách.
Fotka je upravená v Photoshopu - je to až příliš drahý program na to, aby mi v počítači ležel ladem ;o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)
před 4 měsíci
1 komentářů:
Lesano - já to věděla!!!! Já věděla, že ty to vezmeš za ten správnej konec!!!! Krásný vyprávění - z toho bude super zvláštní deníček!!
Okomentovat