Červenec 2009 (den 182-212)

1.-31.7.2009

No jo, já vím, je už polovina září... Dobře, tak tedy Projekt 365 pojmu spíš jako Projekt 12, jinak bych se asi vůbec nehnula z místa

Červenec, to jsou prázdniny. Holky byly na skautském táboře - byly nadšené, líbilo se jim tam... nicméně Verča mi oznámila, že příští rok nepojede. V polovině tábora je totiž vedoucí přinutili vyprat si svoje prádlo a dokonce museli večer držet hlídky No jo, holka neví, že když už jsem nastoupila do normálního zaměstnání, tak přes léto na tábory prostě jezdit bude. Nechce se Skautem, pojede s Pionýrem, konečně, mně je to jedno, může si demokraticky vybrat

Největší červencový zážitek byla pro mne rodinná dovolená u moře. Pravda, dovolená byla pouze na týden, z toho celkem 4 dny na cestu tam a zpátky... ale i tak stála za to. Zbyněk nás vzal do Francie, na mé oblíbené místo nedaleko Saint Tropez, kam jsme jezdívali v dobách bez dětí. Dokonce se mi podařil i kousek téměř nevídaný - přinutila jsem Zbyňka zaplatit kemp, takže jsme s dětmi nespali pod širákem na místech pro kempování zakázaných (jako jsme dělávali za bezdětna). Nicméně tady jeho ochota pustit peníz končila, takže třeba když děti na pláži zmoženy horkem chtěly zmrzlinu, tak Zbyněk z obchodu přinesl litr mléka - je taky chlazené a vyjde levněji

Fotku do Projektu jsem vybrala z kolotoče v Saint Tropez. Učaroval mi už kdysi, i když tehdy jsem se na něj nedostala (ono v zahraničí mívá peníze pod palcem Zbyněk - daň za to, že nejsem ochotna se s kýmkoli cizím bavit prakticky ani česky, natož v cizím jazyce). Letos jsem se na něj taky nedostala... Zbyněk by mi sice jízdu zaplatil, když už jsem ho přinutila zaplatit ji dětem... ale tvářil se divně, tak jsem nakonec nešla. No, není se co divit - v návalu dobré nálady totiž dětem nasliboval zmrzlinové poháry... a pak chodil od kavárny k restauraci a všude čučel do menu a snažil se sám sebe přesvědčit, že 10 euro za pohár přeci nemůže nikdo myslet vážně (Když už děti kvílely, že bez zmrzliny co nevidět zemřou hlady a vedrem a Zbyněk stále hledal a hledal nějakou cukrárnu, kde poháry dávají nejlépe zadarmo, zatáhla jsem je na výbornou kopečkovou zmrzlinu... už ani nevím, v jaké ceně... ale cena byla přijatelná, kopečky obrovské a zmrzlina výborná).



Ten samý kolotoč, jak jsem ho vyfotila před lety... když jsem ještě mívala Practiku a nebyla líná vláčet s sebou stativ...

0 komentářů: