Neděle 16. listopadu 2008 (den 274)

Jsem líná. Od té doby, co chodím do práce, jsem DĚSNĚ líná. Brzké ranní vstávání a noční služby mě tak nějak ničí. Když nejsem v práci, nejradši bych spala... nebo aspoň NIC nedělala. A to mám smlouvu na poloviční úvazek, z představy, že bych měla dělat naplno, se osypávám. A to, prosím, patřím k lidem, kteří si vybrali povolání, jež je baví. Jenomže co naplat, to brzké vstávání a ponocování až do rána mě NIČÍ...

Včera jsem byla v práci, dneska jsem líná. Moc líná. Tak strašně MOC líná, že se mi ani nechce vyndavat foťák a něco fotit. Nj, tak jsem aspoň oskenovala moji oblíbenou písničku z podzimní slavnosti... asi určitě je to porušování něčích autorských práv, ale mne je to jedno. Já ji kdysi vydyndala na paní ředitelce z mateřiny a ráda se o ni podělím s dalšími lidmi, protože se mi fakt moc líbí :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

1 komentářů:

klarissa řekl(a)...

...ani nevíš jak tě chápu...to vstávání a noční mě taky dokázali rozhodit...a stejně jako ty si už neumím představit, to dělat na plnej úvazek...já bych to prostě zakázala...při nepravidelných službách a ještě při práci s lidma, bych dala maximum 100 hodin měsíčně... :o))...občas jde i o to, aby člověk nepřišel o zdravý rozum...