Lesana - project 365

Tak šťastné a veselé :o)

2009-12-24T10:50:00.003+01:00

Nejsou fotky - blbne počítač - není fotopřáníčko Tak jenom obyčejně: šťastné a veselé :o)

A přemýšlím, jak s blogem příští rok... asi nebude. Já jsem totiž loni koncem roku začala chodit do práce. Jenom na zkrácený úvazek, žádná drasťárna... nicméně čím dál tím víc jsem vyšťavená a bez nálady. V poslední době jenom sedím před počítačem, čučím na do Happy Aquaria na Facebooku, poslouchám počítačové žbluňkání vody a sleduji plavání počítačových rybiček... a u tohoto uklidňujícího pohledu si jenom tak tiše sním o rozvodu a soudci, který mi vyrve naše tři haranty z mé milující náruče, svěří je do péče otce a já budu mít povoleno vzít je jednou měsíčně do ZOO a jinak se z dalších rodičovských povinností vyplatím pravidelně zasílanými alimenty... och, to je tak kráááásnááá představa...

Tedy, ne, že by to s dětmi začalo být nějak výrazně horší, než dřív. Ne, určitě ne. Akorát že dřív jejich výchova byla pro mne nutností, ze které jaksi není úniku... a teď jsem poznala, jak se dá krásně lehce tahle povinnost hodit na někoho jiného (jmenovitě - Zbyňka) a jak je jednoduché radši vydělávat peníze... a nemuset řešit neustálé kompetenční spory mezi haranty... nemuset poslouchat věčné stížnosti učitelek na chytré, leč lajdácké dítě... nemuset v roli drába nutit skřety uklidit si bordel v pokoji... nemuset pobíhat mezi školou, školkou a kroužky... nemuset se s dětmi prát, když jim chci ošetřit zranění způsobené jejich rozjíveností... nemuset poslouchat věčné ofrňování nad kdečím... nemuset dalších tisíc a jednu drobnost... Ale jo, zatím to dělám stále já, stejně jako dřív. Jenže dřív jsem to brala jako "prostě život", máme děti, musíme se s tím vypořádat... teď chodím do práce a vůbec, ale vůbec se mi nechce vracet se domů, nejradši bych v té práci přespala... protože doma jsem akorát tak podrážděná, bez nálady, nechce se mi vychovávat děti, nechce se mi uklízet, chci se otočit a jít zpátky do práce, tam je mi fajn...

A tak jenom sedím u stolu a sleduji počítačové rybičky v počítačové vodě... a nic se mi nechce... jenom bych si ráda koupila akvárko opravdické... i když... v něm by mi asi těžko plavali tučňáci, co? ;o)

MMCH - na FB mě najdete pod nickem Lesana Lesanová - předem varuju: nedrbu tam... ale Happy Aquarium přátelé jsou vítáni :o)
http://www.facebook.com/profile.php?ref=name&id=100000517701020

Prosinec 2009

2009-12-24T10:29:00.004+01:00

I když prosinec sice ještě neskončil a při frekvenci jedna fotka měsíčně... a v listopadu ani to ne ... je možná poněkud předčasné dávat sem projektovku už čtyřiadvacétho ráno, tak ji sem stejně hodím. Když už jsem se tak rozjela, tak ať se zas nezabrzdím...

Lada měla ve škole Slavnost čtení... sice nemám nahrané, jak četla, ale moc se mi líbí jedna koleda, kterou nám na slavnosti zpívali. Tak, tady je:

Přidám, jak si Lady už v listopadu sama psala pohádkové knížky :oD Dalo mi hodně práce pohádky dešifrovat... v této o orangutanovi v podstatě shrnula své zážitky od moře, kdy viděla nejenom západ slunce do vln, ale též si se Zbyňkem přivstala a viděla i východ slunce z mořské hladiny...

A teď už fotku... nemám zrovna na výběr, je z druhé fotokarty a můžu si vybrat mezi vystoupením Táboráčku (školního pěveckého sboru) nebo vránou na sněhu... Tak jo, fotky se už přenesly a vyhrává fotka... z vystoupení Táboráčku, leč nikoli pěveckého sboru, ale Světlušek :o)

LIstopad 2009

2009-11-30T23:59:00.000+01:00

Tak, a v listopadu nemám ani jednu fotku. To je tak - chcípnul mi počítač. Chcípal dlouho, pomalu, nechtěla jsem ho zbytečně trápit přenosem fotek z foťáku, což bylo něco, co nesnášel... natož pak třeba otevření Photoshopu... nebo jenom Zoneru... takže od léta mám všechny fotky na fotokartičce, přenesla jsem si opravdu jenom drobnosti, které jsem chtěla hned hodit na net... no a představte si - já tu pitomou kartičku nemůžu najít :o(

Ale ono to zas až tak nevadí, ptž největším listopadým zážitkem nebyly ani tak moje narozeniny, jako spíš že jsem po mnoha a mnoha letech vytáhla Zbyňka na Plíhalův koncert. A jak už jsem tak v časovém skluzu, tak sem jenom honem rychle okopčím svůj příspěvek z Rodiny:

(Plíhalovo) Antidepresivní okénko
Ve čtvrtek jsem se zase po dlouhé době byla podívat na Plíhalově představení. Naposledy jsem ho naživo viděla snad ještě v dobách, kdy kdysi dáááávno hrával s Petrem Freundem... zasvěcení si určitě umí spočítat, jak STRAŠNĚ DÁVNO to už je... Plíhalovy písničky se mi vždycky moc líbily, ráda je poslouchám i tehdy, když na nic a nikoho nemám náladu... bývají takové něžně hladivé :o) No i tak mě překvapilo, jak jsem vůbec mohla zapomenout, že slyšet a vidět Plíhala na pódiu - to je takové spolehlivé zcela přírodní antidepresivum ;o)

A tak mě napadlo, že i když koncert na Rodině nesprostředkuji (a konečně, písničky si můžete vytáhnout třeba na YouTube), mohla bych v tom hnusným podzimním studeným počasí s vyhlídkou na ještě hnusnější a studenější zimu přihodit alespoň pár básniček pro zlepšení nálady :o)

Na úvod bych vložila písničku, která mi teda doslova vyrazila dech, nicméně mi osvětlila, proč v kulturáku visela cedule o nevhodnosti pořadu pro děti (nahrávka je mizerná, nutno mít repráky nahlas a snažit se nesylšet šum a podobný bordel)

No a básničky už na Rodině (když vydržely doteď, tak snad už je Vrchní Mazačka nesmaže):
http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=12588391

Říjen 2009

2009-10-31T23:59:00.000+01:00

Hahaha, už jste mě tu nečekali, co? Na Štědrý den dopoledne se snažím dohnat Projekt... ale zázraky tady na blogu nečekejte...

Tipovací soutěž: copak to máme na obrázku?

Hmm, ví někdo? Jsou to svačinky, které si mé starší dítě nosí do školy. Zrovna u téhle odhaduji, že si ji mohlo nosit asi tak celý říjen Takže - to je moje říjnová fotka. Je tu jako jediná, protože... no, napíšu v listopadu, ať mám o čem psát

Kuk :o)

2009-09-08T23:31:00.000+02:00

Halóóó... aktualizacéééé... :o) Vynasnažím se sem časem nacpat i zbývající prázdninové fotky... ale nevím. Vůbec na fotky nemám čas, navíc mi každou chvíli chcípne počítač a musím ho nechat odpočinout, jinak se při zapínání sekne :o(

Září 2009 - 1 týden (den 244-249)

2009-09-06T23:19:00.000+02:00

1.-6. září 2009

Co bylo největším zážitkem tohoto týdne? No jasně, začala škola a my máme doma čerstvého prvňáčka :o) Na slavnostním přivítání ve škole Lady málem brečela... ale z vyučování pak odcházela rozchechtaná ;o) Na fotce deváťáci odvádí prvňáčky z vítání v divadelním sále do třídy... Lady je ta v růžovém tričku vedle slečny v růžových šatech... Nj, vítání na školním hřišti, jak jsem ho zažila s Verčou, mi přišlo lepší (ono v tom sále bylo poněkud stísněno a hlučno)... ale když oni zrovna mají rozkopaný dvorek a na hřiště se nejde dostat. MMCH Hynkovi zas pro změnu zateplují školku, takže i oni jsou bez vlastního hřiště.

Srpen 2009 (den 213-243)

2009-08-31T23:02:00.001+02:00

V srpnu nám přibyl do rodiny další malý člen - Elišáček :o) A téměř vzápětí získal i kamarádku, Ferdží. A protože mi chcípá počítač, kdykoli na něm chci dělat cokoli složitějšího, než psát v texťáku, její fotku vám dneska nepředložím... fakt nemám nervy na věčný restarty, když se pokusím otevřít si Photoshop nebo třeba jenom Zoner editor :o/ Ty dneska přihozené tři fotky berte jako momentální maximum, jakého jsem schopna. I když Ferdží na netu svoji fotku má, chovala ji kamarádka... bohužel se ukázalo, že nemůže mít miminka (Ferdží, ne kamarádka, tedy), tak se dostala ke mně, ptž já o morčecí miminka fakt nestojím a Elišáček kamaráda/kamarádku potřebuje :o)
http://www.hobitinora.estranky.cz/clanky/morcata---samice/fergie-porcellino

I když tedy já vlastně už Ferdží na blogu měla taky, tady:
http://lesana-project365.blogspot.com/2008/08/sobota-16-srpna-2008-den-183.html

Sobota 16. srpna 2008 (den 183)

2008-08-16T18:39:00.002+02:00

Tohle zpětně doplňování fotek za poslední týden - dva mě zničí. On problém není ani tak v tom, že bych na nahrání fotky denně neměla čas (pokud tedy zrovna nejsem mimo domov), jako spíš že mám naprosto zacpaný počítač a neustále čekám a čekám a čekám na externí paměť, kterou mám objednanou už celou věčnost a e-shop mi ji ne a ne dodat. Problém je, že od doby objednání ta paměť všeobecně všude (co jsem našla) podražila o cca dvacet procent, takže se mi nechce objednávku rušit, neb doufám v solidnost firmy a že mi ji nakonec dodá za potvrzenou cenu při objednání. Jen abych se jí vůbec dočkala :o/ Každopádně každou fotku přenesenou z foťáku do počítače pečlivě zvažuji a odkládám a odkládám a doufám, že dnes už určitě mi nová paměť musí přijít... a ona nepřichází a nepřichází :o/

A jak se tedy denně neprohrabuji ve fotkách, tak nějak nemůžu žádnou najít ze soboty. Už taky vím proč - protože venku pršelo. Celý den, od rána do večera. Děti byly nějaké ovlivněné počasím a nezvykle klidně ospalé, takže ani já pomalu neopustila svoji postel. No a tak daleko na tom s lumíkem ještě nejsem, abych si ho i schovávala pod polštář, takže se stalo, že jsem neudělala ani jednu fotku. Kdybych byla bývala fotky zpracovávala denně, tak bych si toho mohla včas všimnou a cvaknout si třeba noční deštivé nebe... nicméně nestalo se tak. Takže dnešní obrázek holt není projektovka, lovím z narvané paměti... a los padl na toto morčátko.

Dnes už totiž nejsou děti příjemně deštivě ospalé, ale naopak mírně na zabití a já s láskou vzpomínám na tohoto malého tvorečka. Jak by bylo hezké Fergii Porcellino s Kristýnou vyměnit za mé tři rozjívené haranty. Ona byla tak milá a tichá a mazlivá a ťuťu a ňuňu... Jenom se obávám, že by ji Kristýna nevyměnila :o/
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Červenec 2009 (den 182-212)

2009-07-31T22:32:00.002+02:00

1.-31.7.2009

No jo, já vím, je už polovina září... Dobře, tak tedy Projekt 365 pojmu spíš jako Projekt 12, jinak bych se asi vůbec nehnula z místa

Červenec, to jsou prázdniny. Holky byly na skautském táboře - byly nadšené, líbilo se jim tam... nicméně Verča mi oznámila, že příští rok nepojede. V polovině tábora je totiž vedoucí přinutili vyprat si svoje prádlo a dokonce museli večer držet hlídky No jo, holka neví, že když už jsem nastoupila do normálního zaměstnání, tak přes léto na tábory prostě jezdit bude. Nechce se Skautem, pojede s Pionýrem, konečně, mně je to jedno, může si demokraticky vybrat

Největší červencový zážitek byla pro mne rodinná dovolená u moře. Pravda, dovolená byla pouze na týden, z toho celkem 4 dny na cestu tam a zpátky... ale i tak stála za to. Zbyněk nás vzal do Francie, na mé oblíbené místo nedaleko Saint Tropez, kam jsme jezdívali v dobách bez dětí. Dokonce se mi podařil i kousek téměř nevídaný - přinutila jsem Zbyňka zaplatit kemp, takže jsme s dětmi nespali pod širákem na místech pro kempování zakázaných (jako jsme dělávali za bezdětna). Nicméně tady jeho ochota pustit peníz končila, takže třeba když děti na pláži zmoženy horkem chtěly zmrzlinu, tak Zbyněk z obchodu přinesl litr mléka - je taky chlazené a vyjde levněji

Fotku do Projektu jsem vybrala z kolotoče v Saint Tropez. Učaroval mi už kdysi, i když tehdy jsem se na něj nedostala (ono v zahraničí mívá peníze pod palcem Zbyněk - daň za to, že nejsem ochotna se s kýmkoli cizím bavit prakticky ani česky, natož v cizím jazyce). Letos jsem se na něj taky nedostala... Zbyněk by mi sice jízdu zaplatil, když už jsem ho přinutila zaplatit ji dětem... ale tvářil se divně, tak jsem nakonec nešla. No, není se co divit - v návalu dobré nálady totiž dětem nasliboval zmrzlinové poháry... a pak chodil od kavárny k restauraci a všude čučel do menu a snažil se sám sebe přesvědčit, že 10 euro za pohár přeci nemůže nikdo myslet vážně (Když už děti kvílely, že bez zmrzliny co nevidět zemřou hlady a vedrem a Zbyněk stále hledal a hledal nějakou cukrárnu, kde poháry dávají nejlépe zadarmo, zatáhla jsem je na výbornou kopečkovou zmrzlinu... už ani nevím, v jaké ceně... ale cena byla přijatelná, kopečky obrovské a zmrzlina výborná).

Ten samý kolotoč, jak jsem ho vyfotila před lety... když jsem ještě mívala Practiku a nebyla líná vláčet s sebou stativ...

Neděle 9. listopadu 2008 (den 267)

2008-11-09T21:34:00.005+01:00

(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pondělí 10. listopadu 2008 (den 268)

2008-11-10T15:10:00.002+01:00

Trocha nefalšované radosti - skákání přes kaluže :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Úterý 11. listopadu 2008 (den 269)

2008-11-11T15:13:00.002+01:00

Tak, jako každý rok, i letos byla ve školce podzimní slavnost. Pásmo písniček a tanečků děti proložily několika svatomartinskými pranostikami, na bílém koni přijel Martin se svojí družinou a následovala část slavnosti, na kterou se moje děti nejvíce těšily - lampionový průvod.

Přímo na slavnosti jsem nenahrávala - ze zkušeností vím, že můj foťák coby kamera v těchto podmínkách je spíš nic než moc... ale moji oblíbenou písničku, na kterou se rok co rok těším :o) mi doma zazpíval Hynek... ani jsem ho nemusela moc přemlouvat:

(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Středa 12. listopadu 2008 (den 270)

2008-11-12T15:37:00.001+01:00

Fakt mě udivuje, kolik havěti stále ještě leze po zdech baráků... v trávě už jakou dobu nevidím ani živáčka, ale zdi stále ještě žijí bohatým pišišvořím životem. Pavouci, berušky, mouchy, vosy, můry... stále ještě je z čeho vybírat...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 13. listopadu 2008 (den 271)

2008-11-13T15:41:00.001+01:00

Dnešní den byl výjimečný - hned ráno, po příchodu do školky, jsem z Hynka údivem sedla na zadek. Přiběhl ke skříňce, rychle se svlékl, rychle oblékl, oblečení hodil na místo a utíkal do třídy. Já vím, možná si říkáte: a co je na tom jako výjimečného. No, přeci to, že se Hynek ÚPLNĚ SÁM převlékl. On totiž doteď nic takového nedělal, ani doma, ani ve školce. Prostě je zvyklý, že když dostatečně dlouho svlékání/oblékání bojkotuje, vždycky se najde někdo, kdo mu pomůže. Však má barák plný starostlivých ženských, že :o/ Ano, dodnes jsem nejasně tušila, že se určitě převlékat umí, však velký je na to dost. Ale teprve dnes jsem si své domněnky mohla ověřit v praxi ;o)

Jinak pro porovnání - holčičky se chtěly samy oblékat, sotva začaly rozum brát. Na snímku je rok a půl stará Lady, která si dokázala na hromadu vyházet oblečení ze skříňky a postupně na sebe všechno většinou vcelku šikovně navléct. Když šla krátce před třetím rokem do školky, tak neměla s oblečením žádné problémy (krom toho, že byla děsně vybíravá, co na sebe vezme a co ne)... ostatně, Verča byla to samé. Jenom Hynek se v tomhle nějak vymyká, kdyby nemusel, není oblečený vůbec a když už tedy máme potřebu ho do něčeho navlékat - tak si to máme udělat sami...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pátek 14. listopadu 2008 (den 272)

2008-11-14T16:10:00.001+01:00

Lady už přestává být mrně - dneska ji vypadl první zub... ach jo, to to letí :o( To mi připomnělo, že bych si měla ve škole zjistit termín zápisu do prvních tříd, jestli mě paměť neklame, bývají v lednu, tak abych v práci stačila včas nahlásit požadavek na volno...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 15. listopadu 2008 (den 273)

2008-11-15T22:06:00.001+01:00

Verča poprvé jela se skautem na výpravu. Že jí za krkem sedí Hynek, tím se nenechte zmást - Zbyněk se nějak zakoukal do mapy a prohlásil, že je děsně zvědavý na jedno místo v oblasti, kam holky jedou... takže se tak nějak pozval s nimi :o) Samo vzal s sebou i Hynka s Lady (mne ne, já byla v práci :o/). Verča zůstává až do pondělí, Zbyněk s prťaty se večer vrátil.
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Neděle 16. listopadu 2008 (den 274)

2008-11-16T22:16:00.002+01:00

Jsem líná. Od té doby, co chodím do práce, jsem DĚSNĚ líná. Brzké ranní vstávání a noční služby mě tak nějak ničí. Když nejsem v práci, nejradši bych spala... nebo aspoň NIC nedělala. A to mám smlouvu na poloviční úvazek, z představy, že bych měla dělat naplno, se osypávám. A to, prosím, patřím k lidem, kteří si vybrali povolání, jež je baví. Jenomže co naplat, to brzké vstávání a ponocování až do rána mě NIČÍ...

Včera jsem byla v práci, dneska jsem líná. Moc líná. Tak strašně MOC líná, že se mi ani nechce vyndavat foťák a něco fotit. Nj, tak jsem aspoň oskenovala moji oblíbenou písničku z podzimní slavnosti... asi určitě je to porušování něčích autorských práv, ale mne je to jedno. Já ji kdysi vydyndala na paní ředitelce z mateřiny a ráda se o ni podělím s dalšími lidmi, protože se mi fakt moc líbí :o)
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pondělí 17. listopadu 2008 (den 275)

2008-11-17T22:23:00.003+01:00

Verča se vrátila z výpravy. Utahaná, špinavá, s botami stavenými od ohně, s igelitkou věcí (které se jí nepodařilo narvat zpátky do batohu) v ruce, plná dojmů, s novým šátkem kolem krku, šťastná...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Úterý 18. listopadu 2008 (den 276)

2008-11-18T10:47:00.002+01:00

No vida, tak máme 14. prosince a já už dohazuji na blog fotky z 18. listopadu. Doufám, že tudíž nikdo nepředpokládáte, že bych se nějak extra rozepisovala :o/ Původně jsem si myslela, že mi v naházení fotek na web brání moje vrozená lenost... ale ono ne, já se v podstatě jenom stala obětí matematického vzorce U=ExV/IxD. Vysvětlení po mně nechtějte, v poslední době mám problémy i s pochopením matiky pro druhé třídy... nicméně koho to zajímá, může si počíst tady:
http://www.novinky.cz/clanek/156270-muz-vymyslel-rovnici-proc-lide-odkladaji-praci-na-zitra.html
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Středa 19. listopadu 2008 (den 277)

2008-11-19T11:04:00.001+01:00

Zkouška postřehu - jsem schopná doma dostatečně rychle najít, zapnout a nastavit foťák?
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Čtvrtek 20. listopadu 2008 (den 278)

2008-11-20T11:07:00.001+01:00

Prší, prší, jen se leje, na houby my pojedeme... rostou, holky, rostou... tedy - ve školce...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pátek 21. listopadu 2008 (den 279)

2008-11-21T11:10:00.001+01:00

A už je to tady - hnusnej, ošklivej, studenej, šedivej první sníh :o/
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Sobota 22. listopadu 2008 (den 280)

2008-11-22T11:14:00.001+01:00

Tenhle minipidipavouček si sedí na zdi mezi oknem a počítačem. Pořád na jednom místě, pavučinka nikde a je chudák takový malý drobeček... až jsem pojala podezření, jestli on tam třeba neuschnul nebo tak něco. Zkusila jsem do něj strčit prstíkem a bác... najednou byl kdesi dole někde v hromadě mých kancelářských věcí. Pokývala jsem si hlavou - chudák, opravdu už nežil... omyl - druhý den si opět hověl na svém místě. Ani o píď výš, ani o píď níž... a je tam stále...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Neděle 23. listopadu 2008 (den 281)

2008-11-23T11:20:00.001+01:00

Ráno jsem se probudila a očekávala nádherný den plný sluníčka, teplého hladivého vánku, vonících kytiček, pobzukujících broučků a zpívajících ptáčků... proč by ne, však narozeniny člověk slaví jenom jednou za rok, tak co by to přírodě udělalo, kdyby se k němu ten den chovala hezky... a místo toho jsem se při pohledu z okna jenom otřásla a ještě víc namotala na topení :o( Matička příroda se na mne zvysoka vykašlala a ani Zbyněk si nevzpomněl :o(

Tohle video už na blogu asi bylo, ale co naplat - je moje oblíbené, k dnešnímu dni si ho nadělit prostě musím. Však si zasloužím aspoň trošku potěšení ;o)

(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)

Pondělí 24. listopadu 2008 (den 282)

2008-11-24T11:30:00.001+01:00

Nemám ráda zimu. Furt je sníh nebo aspoň studené bahno a skoro pořád tma nebo aspoň šedivé šero...
(Po kliknutí do obrázku se fotka zvětší do nového okna.)